Stránky světa

25. března 2017 v 15:13
Kdo by si nechtěl přečíst knížku s tak krásnou oblákou a úžasnou anotací, že? Ani já jsem nemohla odolat a honem jsem si jí utíkala půjčit do knihovny. Měla jsem takovou radost, když jsem ji poprvé otevřela. Jiné to bylo, když jsem jí naposledy zavřela...

Ahoj všichni, dnes tu máme novou recenzi na knížku Stránky světa od Kai Meyer.


..................................................zzzz



Abych vše uvedla na pravou míru. Dnešní recenze bude trochu jíná, než předchozí. Budu zde trochu kritizovat, ale nebojte, chválit taky! :) Doufám, že to nevezmete nijak špatně, holt každému se líbí něco jiného.

Já osobně mám fantasy knížky opravdu moc ráda a tak jsem neváhala, a přečetla si právě Stránky světa. Jak Vám už jistě došlo, neodolala jsem hlavně kvůli obálce ♥♥♥. I když se může zdát, že si knížku vybírám pouze podle obálky na obsahu mi záleží také. A když jsem si přečetla anotaci ke knížce, bylo hned jasné, že si ji za pár dní zařadím na seznam přečtených knih. Schválně, Vy co jste knihu nečetli, přečtěte si anotaci a udělejte si obrázek o Stránkách světa sami:

Furia Salamandra Faerfaxová žije ve světě knih. Sídlo její rodiny v sobě ukrývá nekonečnou knihovnu. Do jejích hlubin se Furia vydává pátrat po jednom velmi speciálním svazku: své vlastní dušeknize. S ním ovládne sílu a magii slov. Ale netuší, jak smrtelné nebezpečí se nad ní vznáší. Každá kniha má totiž i své tajné stránky. Její rodinu ohrožuje mocný nepřítel - a jde po krku i jí. Musí se vydat do Libropolisu, města ztracených knihkupectví, ovšem nebude to snadná cesta. Boj proti vládcům bibliomantiky právě začíná!

Libropolis, dušekniha, bibliomantika… Úžasné. Přesně tohle se mi na knize líbilo nejvíc, svět, kde se příběh odehrává. Kdo by nechtěl mít svojí dušeknihu. Kdo by nechtěl ovládat bibliomantiku? Pro nás vášnivé čtenáře naprostý ráj. Za to dávám autorovi velké plus. Na začátku knihy jsem se rozhodně nenudila. Všechno mě tak upoutalo, jako například knihovna, kterou hlavní hrdinka vlastnila u sebe doma. Origami ptáčci a mnoho dalšího mě vtáhlo do děje raz dva.

Často se mi stává, že se do knih nemůžu začíst a potom jsem smutná, že už jsem u konce. Tady to bylo přesně naopak, což mě mrzí. Už v půlce knihy to pro mě nebylo tak poutavé jako na začátku. Příběh sice měl zápletku, ale mě osobně to moc neoslovilo. Často jsem se v knize ztrácela, a některé věty jsem si musela přečíst vícekrát, abych je pochopila. Dále si myslím, že by zde mohlo být více menších zápletek, aby příběh byl o trochu více živější. A teď to přijde… Moc často stránky nepřeskakuji, vlastně jsem to nedělala nikdy, ale Stránky světa mi nedovolily jinak. Ano, ke konci knihy jsem začala přeskakovat! Ovšem ne celé stránky, ale četla jsem jen ty podstatné věci. Myslím si, že dlouhé popisy byly zbytečné.

Abych to ukončila, kniha se mi opravdu líbila, co se týče světa, ve kterém se Furia nacházela. Horší to bylo ke konci, kdy jsem se začala zrácet a přeskakovat text. Určitě jsem tímto nechtěla od knihy nikoho odradit, spíše naopak! Zkuste si ji přečíst a pak mi napište Váš názor. Takže za mě 60%. A teď už se vrhneme na komentáře z DK (databáze knih).



Velmi se mi líbilo to prostředí knih. Úplně nový svět fantazie, kde i knižní hrdinové ožívají... Mnoho zajímavých a originálních myšlenek a nápadů. Třeba jen všechny ty druhy knihkupectví. Za to děj mě docela zklamal. Na můj vkus byl až příliš komplikovaný a zamotaný a bylo v něm až moc mrtvých... (kacka29)
Naprosto souhlasím. Prostředí bylo úžasné. Zde mi kacka29 potvrdila to, že nejsem jediný člověk, kterému přijde děj komplikovaný. A souhlasím i s tím, že bylo hodně mrtvých, i když to mi nevadilo.

Námět nebyl špatný, ale ty sáhodlouhé popisy už jo. Měla jsem asi moc velká očekávání. Radši si přečtěte Strážce příběhů ;-) (LilianaFalcon)
Strážce příběhů už mám zamluvené v knihovně a moc se těším. A popisy opravdu dlouhé byly.

Tak to byla jízda. Chci doma ypsilonzeta ... aby si se mnou povídal :-) a taky tapety na promítání .. a vůbec chci umět číst ve spánku. Moc se těším na další pokračování.
Ani strana nudy .. jede to pěkně od začátku do konce.
(Petra28)
Ypsilonzet byl super :D Číst ve spánku bych taky chtěla umět, bylo by to úžasné! Pokračování si ale nepřečtu :/
 

Moje čtecí návyky

25. února 2017 v 14:52
1. Máš doma místo na čtení?
Ano, mám. Čtu jedině u sebe v pokoji. Nejčastěji čtu v posteli :D .

2. Záložka nebo kousek papíru, který se válí poblíž?
Nikdy jsem moc záložky nepoužívala, občas jsem místo záložky použila kus papíru a nebo jsem knížku ničím vůbec nezakládala, ale pamatovala jsem si číslo stránky. Teď už záložky používám, jelikož čtu více knížek najednou.

3. Můžeš přestat jen tak číst, nebo musíš dočíst kapitolu?
Většinou dočítám kapitolu. Když je to nutné, tak prostě přestanu číst. Někdy mě knížka nebaví, tak ji prostě zavřu a je mi jedno kde skončím.

4. Jíš nebo piješ během čtení?
Většinou nejím, ale ke knížce piji čaj, bez toho nečtu :D

5. Posloucháš během čtení hudbu nebo televizi?
NE, NE, NE A JEŠTĚ JEDNOU NE!
6. Čteš vždy pouze jednu knihu nebo více knížek naráz?
Čtu většinou dvě knížky naráz.

7. Preferuješ čtení doma nebo čteš kdekoliv?
Preferuji čtení doma nebo na chatě. Prostě tam kde je klid. Určitě bych si nečetla například v metru nebo o hodině ve škole.

8. Čteš nahlas nebo pouze ve své mysli?
Já čtu jedině ve svě mysli. Celkem by mě zajímalo jestli někdo čte nahlas... :D

9. Čteš některé pasáže dopředu nebo dokonce přeskakuješ?
Dopředu rozhodně nečtu, Snažím se nepřeskakovat, ale nedávno jsem četla knížku, která mě opravdu nebavila, a tak jsem těch pár řádku prostě vynechala. (Pokud Vás zajímá, co to bylo za knížku, určitě si počkejte na její recenzi, která vyjde 1. března!)

10. Lámeš hřbet, nebo se snažíš, aby knížky vypadaly jako nové?
Celkem mě zaráží tato otázka. Řekněte mi, kdo by úmyslně ničil knížky?? Já teda se snažím, aby knížky byly co v nejlpším stavu! :)

11. Píšeš do knih?
Nepíšu, jak jsem řekla, chci aby knížky vypadaly jako nové.

Stínová královna

24. února 2017 v 15:28 |  Recenze
Tato kniha mě zprvu zaujala svou krásnou obálkou. Hned jsem věděla, ža se mi kniha bude líbit. Často se stává, že má kniha překrásnou obálku, ale to je asi tak všechno. Děj je nudný, styl psaní zvláštní a celý příběh nedává smysl. Což se nedá říct o knížce, kterou Vám dneska chci představit.

Stínová královna

Po matčině smrti se život korunní princezny Lorelei dramaticky změní.
V zájmu posílení odvěkého spojenectví její rodné Havraní říše a
sousedního Morcantu se Lorelein otec znovu ožení, a sice se sestrou zesnulé královny, Irinou.

Zpočátku se zdá, že je všechno v nejlepším pořádku: panovník Havraní říše
i jeho dvě děti jsou konečně šťastní. Irina však pomocí temné magie postupně
ovládne celý zámek včetně krále, jenž se stává pouhou loutkou, závislou na vůli své
manželky. Lorelei, která po své matce zdědila magické schopnosti, poznává v
mocichtivé maceše silnou soupeřku. Poté, co Irina krále zabije a zmocní se trůnu,
Lorelei a jejímu bratrovi nezbývá než utéct a žít ve vyhnanství.
Postupně získává na svou stranu nejen vesničany sužované Irininou krutovládou,
ale i mladého krále Kola, vládce Eldru, obývaného Dračím lidem.

Lorelei ví, že proti Irině může bojovat jen jedinými zbraněmi - a to kouzly a černou magií. Musí však být rychlejší, důvtipnější a silnější než Irina a v boji o trůn Havraní říše je ochotná obětovat i to nejcennější - svůj vlastní život.

+ Styl psaní mi vyhovoval
+ Nebyly zde žádné dlouhé popisy, které opravdu nemám ráda.
+ Dobrý děj, žádný nudný příběh
+ OBÁLKA
- Bílé stránky - zprvu mi to hodně vadilo, ale později jsem si na to zvykla
- Odbytý konec - myslím si, že by konec nemusel být takový useknu


Tato kniha je pro každého, kdo má rád fantasy. Já dávám této knize hodnocení 80%.






Kam dál

Reklama